Something in between?

26. května 2014 v 17:01 | Paralysia |  Úvahy
Hi guys and my little lunacy souls!
Dnes zde přicházím s článkem, jehož téma mě před malou chvílí napadlo. Je to špatně, nebo správně? Co tím myslím? Já si myslím něco a vy si třeba můžete myslet něco jiného. V hodně věcech jsem nejistá, ale nevědět, co je zlé a co dobré? Proto "Somenthing in between". Asi tu situaci jaksi napíši. Jde o to, že mám jednoho spolužáka. Přišlo mi, že mi nějak dává na jevo, že mě má rád, ale já tomu pořád nevěřila a možná ani nevěřím. Navíc nevím, zda city opětovat. Brala jsem ho spíš jako kamaráda, ale nemůžu říci, že bych o něm nepřemýšlela i jinak. Je hrozně hodný a nikdy jsem snad nepotkala hodnějšího kluka(pokud se v něm teda nemýlím). Řekla jsem si ne. Za pár měsíců jdu na školu do Brna a jak by to fungovalo? Doma budu jen o svátcích, prázdninách a víkendech a to ještě možná i dost unavená. No, prostě ne. On mě většinou chtěl po škole obejmout a já to neměla ráda, ale až když jsem ho odmítla(což bylo asi tak minulý, nebo předminulý týden), málem se na mě ani nepodíval a po dnešku mám takový pocit, že se mnou nerad mluví... Mrzí mě to. Je to špatné nebo dobré? Udělala jsem to, co jsem si myslela, že je správné, ale mám pocit, jako by to bylo i opačně. Neodmítla jsem ho nějak tvrdě. Když mě chtěl obejmout, tak jsem řekla: "Hej... Nedělej to." Možná si představíte, že to znělo dost blbě, ale neznělo. I když, z jeho pohledu možná ano a možná je z toho špatný, ale... Nevím, jsem jen člověk. Asi by i stačilo se jen zeptat, co tím vlastně myslí, nebo se nějak udobřit. Naposledy mi psal o víkendu, ale večer a byla jsem na mobilu. Zeptal se mě, co budu dělat na další den, ale to už jsem asi spala, jelikož bylo pozdě večer. Tady to máte. To je můj aktuální problém a nejistota. Co vy? Stalo se vám něco, co je špatné, ale i dobré? Somenthing in between?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzka Zuzka | E-mail | Web | 27. května 2014 v 13:17 | Reagovat

Je to zapeklitá situace. Já řeším problémy s druhými tak, že si o tom s nimi promluvím. Ale chápu, že v tuto chvíli by vám nějaká rozmluva asi nemusela být příjemná ani jednomu.
Víš, ten kluk tě má asi vážně rád. A co k němu cítíš ty? Je důležité si pořádně uvědomit, jestli bys s ním chtěla být, ale jestli se jen bojíš, co bude, až odjedeš, nebo s ním prostě být nechceš. Pokud dospěješ k názoru, že ho máš ráda, zkus si s ním opravdu o všem promluvit. A pak se vykašlat na vzdálenost, užít si poslední chvíle doma s ním. A až to oddělení přijde, tak uvidíte, jaké to bude. Třeba to bude klapat i na dálku, v dnešní době facebooku, skypu...
Budu ti držet palce, ať se všechno vyřeší :)

2 Paralysia Paralysia | E-mail | Web | 27. května 2014 v 16:56 | Reagovat

[1]: Děkuji za radu :). Popravdě... Nevím jak a ani proč, ale po tom, jak jsem se o tom tady rozepsala, tak je mi lépe a asi na mě naštvaný už není(a to si to nečetl... doufám). Možná bych si s ním o tom měla promluvit, ale až nadejde ta správná chvíle. Máš pravdu, život je dlouhý, tak proč nezkusit i něco na dálku? Samozřejmě tím nemyslím, že s ním chci být, jen si zatím nejsem jistá :). Moc ti děkuju, že ses tak pěkně rozepsala :). Hned je mi lépe, když mi někdo poradí :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama