Something... weird?

23. března 2014 v 14:07 | Paralysia |  Deník
Opět a zase oný informační článek. Omlouvám se, že jsem teď vlastně ani moc nekomentovala, ale o víkendu jsem byla u babičky. Teď už jsem doma, ale jelikož má jakousi smíšenou náladu a cítím se dost otupěle a štve mě brácha a... Je toho moc. Něco mému životu asi chybí. Nebo někdo, nebo nějaké rozptýlení. Nemám ráda svoji povahu a vlastně se sebou vůbec nejsem spokojená. Nejde ani tak o vzhled, jen mám pocit, že jsem špatná. Nechci, aby si o mě lidi mysleli něco špatného, nebo mě považovali za špatnou. Mám strach z jejich reakcí, z jejich čehosi. Nemám strach z hadů, z pavouků nebo ze tmy. Mám strach z lidí, ze sebe samé. Taky ze strachu samotného. Nebudu tady psát, co se děje, protože si sama nejsem jistá. V hodně věcech jsem nerozhodná, nejistá. Když jsem opravdu šťastná, je to jako dar. A ne jen tak někdo mě může udělat šťastnou. Tečka, dál už nepíši, jen chci, aby jste věděli, že se omlouvám. Taky se omlouvám novým zbloudilým dušičkám, ale ještě se po vašich blozích rozkoukávám a teď jste se mi nakupily hned dvě, takže je to těžší, i když se to tak nezdá. Všechno se na mě kupí a kupí, ale co už :)? Slíbila jsem, že si dočtu Stopy noci a o to se také celý týden snažím a doufám, že to nakonec zvládnu a pak napíši článek do výzvy od Clary a Milenne(snad jsem to napsala správně :D). A MUSÍM konečně napsat prolog k Léčitelce, jinak... Nevím, prostě něco :D. Zatím se mějte, doufám, že se dám co nejdříve do kupy a naberu sílu :)!
Inspire
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bee Bee | Web | 23. března 2014 v 14:16 | Reagovat

Jo tohle se mi taky stává taky mám pořád takové pocity...mívala sem je každej den a dokonce jsme měla z toho i deprese...Teď už je  nemám a jen občas takhle smýšlím...samozřejmě, že je toho i víc...Máš hezký blog :)a ty nápisy na schodech to je hezké a pěkná inspirace, jestli budu mít baráček nechám si to takhle udělat :)

2 Calla Calla | 23. března 2014 v 14:18 | Reagovat

Nejsi špatná! Proč by jsi byla špatná? :/ Jsi skvělá a já jsem ráda, že tě mám jako kamarádku. Tvůj brácha.. no.. to je no comment. :D Bráchové jsou na nic..
Doufám, že se alespoň semnou cítíš trochu šťastná.. Vím, že nejsem dokonalý člověk a někdy asi lezu na nervy, ale nechci aby ses cítila.. divně. :/

3 Milenne Milenne | Web | 23. března 2014 v 14:21 | Reagovat

Jo...tos vystihla. :)
Někdy mám úplně to samé, ale neboj, bude to v pohodě! :)

4 Paralysia Paralysia | E-mail | Web | 23. března 2014 v 14:43 | Reagovat

[1]: Někdy mám pocit, že jsem z toho venku, ale pak se to vrátí... No, snad se z toho opravdu dostanu :).

[2]: Jasně, že se s tebou cítím dobře a bráchové jsou na nic, ale když on je tak... Nechci nic říkat, protože to, na co myslím, by bylo hnusný ;).

[3]: Doufejme :D.

5 Abigail Abigail | Web | 23. března 2014 v 15:07 | Reagovat

Kupodivu se dneska cítím stejně =) Vystihla jsi to. ale nejsi špatná, každá má své, jak to říct...mouchy?I já. Bude to v pohodě =) Těším se na Léčitelku =)

6 krabiceplnapribehu krabiceplnapribehu | Web | 23. března 2014 v 22:31 | Reagovat

No, já jsem zjistil, že to je možná takové "pročišťování mysli" čímž myslím tahle období podivných pocitů a vnitřní nejistoty si ať už něčím, či nejistoty si sama sebou, ale věz, že ono to zmizí a rozplyne se. Ber to jako mráček, který na chvilku zakryl slunce, ale věř v to, že ho zase vítr odfoukne a nebo se úplně vypaří. Já si od určité chvíle v mém životě začal říkat, že se "Vyseru" na to, co si o mě lidí budou myslet, že mám svoje přátele a ostatní mi jsou, doslova, u prdele, ale ono si nikdy nejde přesně nevšímat toho, co proti tobě lidé mají, teda mě se to buďto daří a nebo si toho všimnu a pak se vrátí takový ten divný pocit -_- já jsem bohužel typ člověka, který by chtěl, aby ho měli lidé rádi a když nemají, tak mě to docela dost... zasáhne? naštve? donutí přemýšlet? Pochybovat o sobě? Já vlastně ani sám nevím :) Ale ona každá takováhle nálada, či deprese chce jenom čas na to, aby vyčpěla a netrápila tě v životě :) Možná že se někdy vrací, ber to jako nějaký hnusný závan zkaženého vzduchu, který vítr zase odfoukne :)Cause anyone can see that it is not only permanent :)It is temporary, but maybe it hurts this time... So just believe in yourself just exactly as you are :) As far as feelings are concerned in  the depth of our hearts, we still have to fight :) so fight 'cause you are a warrior :D Jinak sorry for my english writing, ale I've just recognized, that you have to like english so much :) So I just wanted to make you feel better because of a little bit english words, 'cause this language is always helping in my personal fights against my demons and my badtimes :) It gets better :) Dále děkuji, že se usilovně snažíš dočíst mou přepepřenou povídku :D A doufám, že tě konec nepohorší, nezděsí či rovnou nezklame :D :)

7 Paralysia Paralysia | E-mail | Web | 24. března 2014 v 7:28 | Reagovat

[5]: Jo, každý má své mouchy, ale některé ty mouchy bych chtěla zabít plácačkou :D.

[6]: Ono to zmizí, ale když se to vrátí, už si v duchu říkám "Ne, už zase?" nebo něco podobného. Vlastně ani nevím, jestli mi je jedno, co si o mě kdo myslí. Někdy jo, někdy ne :D. Asi je o nějak spolčené s tou náladou :D. Máš pravdu, chci, aby mě lidi měli rádi a to především takovou, jaká jsem. Jestli mě nemají rady určité osoby, tak to je mi jedno, ale u jiných, u nových? Jo, to zasáhne. And thank you for your English part of comment. I feel better now, much better :). I think I am looking forward to school. But only on English lesson. And I don´t know, if my English is good, but there is so much to learn. I don´t care, I love English :). Thank you, thank you, thank you. You made me happy :). A tvou povídku si ráda dočtu a už se těším, až začnu číst tu novou :)!

8 Anůše Anůše | Web | 24. března 2014 v 10:02 | Reagovat

tak takovehle pocity mivam take.. pokazde kdyz si uvedomim co jsem za osobnost, moje chovani je strasne a casto si rikam jak nekdo jako ja muze existovat.. a mam to podobne jako ty, jediny strach mam ze zivota, z lidi v nem, z toho co se ze me stane, jaky bude zitrek, co kdy zase pokazim a takove ty veci..
ale jinak abych pridala neco pozitivniho... myslim si ze jsi skvela osubka! jsem rada ze jsem te tady na blogu nasla.. pises skvele clanky a jsi inspirujici! urcite by bylo zajimave te poznat i ve skutecnosti :)))

9 Paralysia Paralysia | E-mail | Web | 24. března 2014 v 17:02 | Reagovat

[8]: Děkuji, opravdu moc :). Vaše komentáře mě opravdu těší. Takové ty pocity... Je to na nic, ale snad se toho někdy nadobro zbavím :D. Ještě jednou ti děkuji za pěkný komentář a myslím si, že by i u tebe bylo zajímavé potkat tě ve skutečnosti :).

10 Violett Violett | Web | 24. března 2014 v 20:17 | Reagovat

Z toho si nic nedělej. Takové pocity mám taky a dost často. Někdy třeba sedím pokoji a dívám se na stěnu a nevím co dělat dál. Ale pak to na pár ní přejde a pak je to zase zpátky.

11 Paralysia Paralysia | E-mail | Web | 25. března 2014 v 19:08 | Reagovat

[10]: Asi tak... :/. Já někdy prostě jen sedím u kompu a čtu si články, ale nekomentuju je, nebo hraju hry xD.

12 Calla Calla | Web | 25. března 2014 v 20:03 | Reagovat

Ahoj. Jen ti chci oznámit, že mám novy blog: http://promise-hope.blog.cz

Vysvětlení na starém blogu.

PS: Ty už to víš, ale to nevadí. :D

13 Kaisa FireFlie Kaisa FireFlie | E-mail | Web | 28. března 2014 v 21:33 | Reagovat

Dlouho jsem váhala, jestli doopravdy něco psát, nebo se tomu raději obloukem vyhnout. Musím říci, že nic z toho mi není cizí, jelikož svým způsobem jsem si podobnými pocity prošla, ačkoliv u mé maličkosti se to později poněkud zvrhlo. Nevadí, nemusíme si to vykládat hlouběji, protože je to část historie, kterou nerada vyprávím. A je to historie, no ne?
Podobnou očistou jsem si prošla až jako Kaisa, kdy jsem si spoustu věcí uvědomila a na svět se začala dívat jinýma očima, trochu více barevnýma, dovolila bych si tvrdit, ale i tak... Je to zvláštní, cítíte se jako ti špatní a to se většinou i pokoušíte chovat sakra skvěle, ale nikomu to nestačí. Vem si kolik času potřebuješ. Těším se na tvou Léčitelku, ale nic se nemá uspěchat - vím, o čem mluvím, jsem strašný lemroid, co se psaní týče, ale já se polepším. Sice s novou povídkou, co pro zatím má jen konec, hrubou dějovou linii a název, ale to vůbec nevadí, no ne? :)
Tudíž piš, užívej si života plnými doušky a zase někdy. :)
Kaisa

14 Paralysia Paralysia | E-mail | Web | 29. března 2014 v 13:19 | Reagovat

[13]: Lemroid :D. Jak říká moje mamka: Lemra líná :D. Samozřejmě za to mé dlouhé nepsaní může i má lenost. Zrovna mě přepadla nemoc a lenost se tím pádem zesílí, ale dnes jsem už konečně aspoň trošku napsala :D. Děkuji ti za pěkný komentář a názor. Sama doufám, že prolog co nejdříve dokončím. Sice bude krátký, ale tak většinou prology píši. Trochu jsem přemýšlela o recenzi a asi ji nakonec nenapíši, jelikož mi přijde trochu divné psát recenzi od druhého dílu trilogie. Kdybych si první díl trochu více pamatovala, tak bych ho tu taky napsala, ale realita je bohužel jiná :D. Ještě jednou děkuji. Moc :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama